Autoři úspěšného a kultovního animovaného snímku Persepolis Marjane Satrapi a Vincent Paronnaud namíchali, na základě stejnojmenné komiksové předlohy, pestrobarevný žánrový koktejl příběhu, s neméně atraktivním tvůrčím nábojem. V kombinaci romantické, slastné, baladické, humorné i bizarně absurdní dějové linky.
Magický elixír, složený z těch nejlepších ingrediencí, v nichž se snoubí realita s fantazií, klikatí se určité vzpomínky, představy a iluze.
„Bylo nebylo…“ Dvě slovíčka otevírající „bránu“ pohádkového půdorysu, který „prošlapává cestičku“ talentovaného houslového mága Nassera Aliho Khana, jeho rodiny, odříkání i nezvratného osudu.
Film uveden v rámci letošního Festivalu francouzského filmu, v kinech od 29. listopadu v distribuci společnosti ARTCAM
Jeho milované housle jsou pro něho tím nejvzácnějším pokladem. Srdcem jeho uměleckého bytí, odrazem tvůrčího ducha a svobody. Jen na nich byl schopen zahrát libé tóny, zachytit nehynoucí plamen lásky i trpké zklamání.
Poté, co je jeho nástroj zničen, již nenachází žádný jiný, který by byl oním „géniem loci,“ otiskem jeho já. Polibky „múzy“ hudební jsou tak navždy ztraceny…
Trpce zklamán, uzavírá se do sebe. Ve svém pokoji ulehá na lůžko. Jeho jediným cílem je najít způsob, jak zemřít. Sebevražedné myšlenky, které ovšem brzy zavrhne, jsou načrtnuty s komickým, lehce groteskním střihem. Rozhodne se tedy počkat na to, až si ho „paní Smrt“ povolá sama.
Sedm dní se Nasserova mysl ocitá na „křižovatce“ minulosti, přítomnosti i budoucnosti. Zpětně se vrací do svého dětství. Vidíme vzpomínkové návraty životem, které byly leckdy neveselé, vykoupené hořkou bolestí. Období radostné představuje např. rajská romance v jasmínovém háji s jeho vyvolenou.
Budoucnost jeho dětí se opírá o vlastní představivost. Scéna jeho syna v dospělosti působí jako ukázka klasické sitcomové zábavy.
Budoucnost jeho dcery, ostatně i snové fragmenty zachycující Nasserovy rozmluvy s černým andělem v kontrastu s minimem světla a stinnými zákoutími, působí jako vystřižené z tzv. „série černých filmů.“
„Rendes-vous“ se smrtí se neodvratně blíží. Závěrečné „defilé“ postav nad Nasserovým hrobem jakoby vepsalo mihotající se svět křehké hravosti, snového mámení i marných slz ve tváři nenaplněné lásky.
KUŘE NA ŠVESTKÁCH dýchá výtvarným „koncertem,“ stylizovanou vizualizací, doprovázenou podmanivě působivou řečí hudební symfonie.
Ladnost vedení zpomalených záběrů působí svitem malebnosti, sladce vábivou nostalgií i snílkovsky čarokrásnou barevností, jako příklad uvádím scénu třpytivě padajících vloček sněhu, z nichž jedna jako popcorn slastně sklouzává do úst Nasserova syna nebo dým z cigarety lehounce se valící a rozplývající.
Celý příběh zdobí i herecké výkony v čele s charismatickým elegánem Mathieuem Amalricem.
Kuře na švestkách je filmovou lahůdkou, která stojí za ochutnání.
autor: Andrea Ctiborová, totalfilm.cz
Foto: Artcam, Le Pacte © 2012
Zákaz kopírování fotografií bez vědomí redakce.