Snažím se vzpomenout si na případ, kdy mi po přečtení knihy a následném zhlédnutí její adaptace nebylo do breku. Napadá mne snad jen Harry Potter, u jehož filmového zrodu stála od počátku sama autorka a dohlédla na to, aby její dílo neutrpělo přespříliš. Většinou to chodí takto: Vezmi jeden bestseller, vyber si z něj to nejlepší, to co se ti nehodí, škrtni a co ti tam chybí, přidej. Málo sexu? Přidáme! Málo krve? Přidáme! Málo dojetí? Přidáme! Špatný konec? Změníme! ATLAS MRAKŮ je čestná výjimka, která potvrzuje zavedené hollywoodské pravidlo.
Adaptace bestselleru Davida Mitchela se totiž povedla a splnilo se tajné přání všech jeho čtenářů – z filmu opravdu nevznikl nepřehledný guláš. A to píšu s vědomím toho, že ATLAS MRAKŮ pořádně provětrá vaše mozkové závity a leccos možná pochopíte až z následného přečtení knižní předlohy.
Každopádně: stalo se to nejlepší, co se stát mohlo. Dílo vzali do ruky tvůrci Matrixu a talentovaný německý režisér Tom Tykwer (PARFÉM: PŘÍBĚH VRAHA).
Atlas mraků nabízí myšlenku následků našich vlastních činů, kdy naše drobná či větší rozhodnutí z minulosti ovlivňují naši současnost i budoucnost. Jediný laskavý skutek v minulosti tak může vyvolat převrat v budoucnosti.
Rozmáchlý velkofilm, který vznikl v nezávislé produkci a stál přes sto milionů dolarů, se odehrává v šesti časových obdobích počínaje rokem 1849 a konče rokem 2321. Trvá téměř tři hodiny. Zpracováním, scénářem, výpravou, kamerou i počtem postav, které každý z herců ztvárnil, se jedná určitě o přelomový film. Když si uvědomíme v kolika časových obdobích se film odehrává, je skutečně s podivem, že se tvůrcům snímek nerozpadl pod rukama. Chtělo to opravdu přepečlivý scénář. Předloha je totiž napsána uceleněji. Každý z příběhů má totiž v knize samostatné místo a nedochází tak k překotnému přeskakování.
Film je samozřejmě něco jiného než kniha. Nejde vytvořit šestici samostatných za sebou řazených filmových povídek. Nemělo by to tempo a postrádalo by to smysl. Šikovným střihem, který je v tomto případě veledůležitý, a přeskakováním mezi časovými obdobími v tu nejlepší danou chvíli autoři dosáhli kýženého efektu. Vše tu má svůj řád a místo. Každopádně nutno dodat, že příběhy jsou natolik plné a zajímavé, že by obstály i jako samostatné filmy.
Divák se po první hodině začíná orientovat, začíná chápat, jak spolu dané věci souvisejí, a dialogy i obrazová mozaika do sebe začíná zapadat. Někteří z herců hrají opravdu až šest různých postav v různých časových obdobích. Pomáhají jim dokonalé masky, nicméně stále víme, že je to ten samý Hanks a ten samý Broadbent.
Nebudu se tu rozepisovat o tom, jaký má ATLAS MRAKŮ smysl a jaké vznešené poslání v sobě pro diváka nese. Myslím, že každý si v tomto díle může najít to, co sám chce. Ačkoliv je vlastně v mnoha směrech moralitou o tom, jak se v některých situacích chováme a jaký to může mít dopad na nás a na ostatní, nepůsobí to v žádném ohledu násilně a šablonovitě.
Filmařsky je dílo velmi zajímavé. Výprava a digitální triky musely být nesmírně náročné, stejně jako koordinace natáčení. Atlas mraků bude rozhodně filmovou biblí pro ty, kteří chtějí donekonečna hloubat o tom, co tím tvůrci a autor předlohy vlastně chtěli říci.
Tykwerův a Wachowských film můžete vidět dvakrát, třikrát nebo desetkrát a stále budete odhalovat drobná poselství, odkazy a jinotaje, které jsou z děje i obrazu patrné.
Neuvěřitelnou věcí je rozpočet. Sto milionů dolarů se nám všem možná zdá jako ukrutný balík peněz, ale to, co vidíte na plátně, dokážou jiné produkce velkých studií natočit až třikrát dráž. Celý rozpočet je nezávislý, pro režiséry to znamenalo obrovskou tvůrčí svobodu a podle toho vypadá i výsledek.
Velkolepost, která ze stříbrného plátna až hollywoodsky čiší je přitom vedlejším efektem. Nejdůležitější je opravdu dokonale vystavěný a vypointovaný scénář a výborný casting. Skvěle funguje hudba, dokonale podporující vnitřní řád a celek filmu. Její samostatný poslech jsem si tentokrát opravdu užil.
ATLAS MRAKŮ je výjimečný snímek, který se celosvětově nestane kasovním trhákem, ale o to větším a tučnějším písmem se zapíše do historie kinematografie. Nestojí nad divákem, je jeho partnerem. Nabízí otázky, ale nediktuje odpovědi. Osobně sesazuji Nolanův Počátek ze svého piedestalu a usazuji tam tento plnokrevný zážitek s tajemstvím.
Vizuální i duchovní bonus je nepopsatelný, není možné ho přenést do psaného textu, a to je, troufám si tvrdit, velmi povznášející. Předsudky, boj proti teroru, potlačení vlastních potřeb a oběť pro celek, to jsou všechno velká slova. Ale nepamatuju si, kdo naposledy o těchto věcech mluvil tak uvěřitelně a nepateticky.
Adaptace Mitchellova románu není jistě pro každého. Každopádně ale vznikl film, který běžně nevzniká a který byste si neměli nechat ujít jako svého času Terminátora, Titanic, Avatar nebo Počátek. Pasuji tě, Atlase mraků, na rytíře filmové šlechty.
-AC-, totalfilm.cz
Foto/Video: EEAP, WB © 2012