Zapálenost do projektu většinou tvůrci k úspěchu nestačí, ale pokud se k ní přidá i důsledné dotažení dané látky, talentovaný tým, skvělí herci, dobře napsaný scénář i mnohovrstevnost Rodenova projevu – vznikne zázrak na českém televizním nebi. Seriál HBO Terapie.
Karel Roden strávil v barrandovských ateliérech více než 90 dnů, po většinu času pouze seděl, mluvil či naslouchal, žádné velké exteriéry, žádné nákladné interiéry. Pouze pár herců, skvělá kamera, hudba a režie. I to může vést k dokonalému zážitku bez dalších speciálních efektů. Tvůrcům se podařilo danou izraelskou předlohu výborně převést do českého formátu. Nepůsobí to vůbec jako „lámání přes koleno“, jako například pokus Primy o českou Ošklivku Katku.
Karel Roden (Marek) je tentokrát veden k mnohovrstevnatému výkonu. Jeho projev je natolik osobitý, hluboký a plný drobných nuancí, že mu věříte každý pohled, každé pozvednutí obočí, každou jen tak mimochodem pronesenou poznámku… Rozhodně si určitě nepoložíte otázku: „Proboha, kdo tohle zase napsal!“, protože dialogy i projev herců působí naprosto přirozeně a věrohodně.
Terapie je ve vysílání naprogramována od pondělí do pátku na 20. hodinu, promyšleně tak kopíruje Markův pracovní týden a každý den nás seznamuje s peripetiemi a problémy rozdílných pacientů a povah. Páteční den má terapeut vyhrazený sám pro sebe, jeho problémům naslouchá kolegyně Dita (Kamila Magálová). Téměř celý seriál se odehrává v pracovně psychologa, kterého během jednotlivých dnů v týdnu navštěvuje několik různorodých pacientů. Každé pondělí dochází do psychologovy pracovny vyzývavá Sandra (Tatiana Pauhofová), která se hned v úvodním díle přizná, že je do Marka zamilovaná. V úterý absolvuje terapii bývalý voják z Afghánistánu (Lukáš Hejlík), u kterého postupně vycházejí najevo jeho válečná traumata. Ve středu se psycholog setkává s mladičkou gymnastkou Lindou (Michaela Doubravová), jež předstíranou suverénností maskuje své sebevražedné sklony. Ve čtvrtek jej navštěvuje manželský pár (Aňa Geislerová a Martin Hofmann), který se hádá kvůli zvažovanému potratu a jehož neshody souvisejí se špatnou komunikací.
Důležité je sledovat celý seriál vcelku, nezískat pocit, že se jedná o nějaké od sebe oddělené krátké epizody, ke kterým se můžeme vracet ve chvíli, kdy si zrovna vzpomeneme. Vše je napsáno tak, aby to postupem času do sebe dobře zapadlo a tak musíme my diváci k celému dílu také přistupovat.
Kamera je naprosto skvělá a filmová. S televizním seriálem jako takovým má tento počin společné jen to, že prostě každý den pokračuje, ale stavba scénáře jednotlivé epizody k nám promlouvá opravdu čistě filmově.
Režie je promyšlená, práce scénáristů taktéž, na textech je vidět, že se škrtalo a přepisovalo, protože se zdá, že jsou vypilovány a vypiplány doslova k dokonalosti.
Mám zvláštní pocit, na několika úvodních dílech, které jsem zatím viděl jsem nenašel žádnou chybu. A to se mi opravdu dlouho nestalo. Obzvlášť v takovém žánru jako je televizní seriál.
S čistým svědomím mohu říci, že kdo Terapii vynechá, přijde o hodně. Vlastně o vše dobré či skvělé, co naše česká televizní a filmová škola nabízí.
Klaním se, HBO.
(-AC-)
čtěte také:
(AC)