Jedním z nejvíce očekávaných filmů, které se právě promítají na queer festivalu Mezipatra, je bezpochyby Všechno to ticho mexického režiséra Diega del Río. Snímek vyprávějící o ztrátě sluchu je jeho filmovou prvotinou, doposud se věnoval primárně divadlu a opeře. Debutující režisér patří zároveň k nejočekávanějším hostů tohoto ročníku.
Všechno to ticho (foto: Mezipatra)
Všechno to ticho nahlíží do života Miriam, divadelní herečky a učitelky znakového jazyka, kterou ztvárnila Adriana Llabres. Miriam se ve svém životě běžně setkává s neslyšícími, ať už jde o její přítelkyni, její matku, nebo žáky školy znakového jazyka. Přes to se nedokáže smířit s tím, když i jí samotnou začne sluch opouštět. Najednou se ocitá ve světě, na který předtím nahlížela jen z venku, a skrze všechny jeho výzvy se v něm rychle ztrácí.
Adriana Llabres, která se vyskytla například v několika dílech seriálu Narcos, působí v roli bezradné Miriam naprosto autenticky. Díky ní, ale i díky nevšedně pojaté zvukové stopě filmu, diváka plně pohltí úzkost spjatá s náhlým otupěním základního smyslu.
Celý děj totiž jako by vnímal ušima Miriam, slyší jen to, co ona, a také s ní zažívá postupnou ztrátu sluchu, provázenou nepříjemným pískáním a nepředvídatelnými hlasitými zvuky. Navíc se Všechno to ticho odehrává v době pandemie covidu, kdy byla komunikace všeobecně zkomplikována sociálním distancem, ale i rouškami. Jen málokoho by napadlo, jak právě ty ztížily komunikaci právě neslyšícím, rozhodně ale šlo pro všechny o dobu mnoha změn, omezení a nejasné budoucnosti. Je tak příznačné, že se příběh Miriam odehrává právě v tomto období, a umožňuje nám to se do její situace hlouběji vžít.
Všechno to ticho
Kamera pak ukazuje scény z běžného života s jeho všedními krásami i ošklivostmi. K pocitu, že se koukáme na dokument, a ne film přispívají nejen uvěřitelné herecké výkony, ale i plynulé záběry s minimálním množstvím střihů. Žádné filmařské triky, přikrášlování a rozptylování, jen Miriam a její surové emoce. Navíc si tvůrci vyhrály s rámováním záběrů, které nám přibližuje Miriaminy pocity. Když se cítí osamělá nebo nepochopená, často je zabíraná sama nebo jediná stojí čelem ke kameře, jen ve vytoužených momentech pochopení si vidí se svým protějškem z očí do očí.
Všechno to ticho
Velká síla celého snímku spočívá navíc v tom, že všechny neslyšící postavy vyjma Miriam hrají skutečně neslyšící herci, což rozhodně není ve filmové branži pravidlem. Všechno to ticho tedy nabízí neglamorizovaný a realistický pohled do komunity, které se na filmovém plátně nedostává příliš prostoru, a ukazuje individualitu a diverzitu v jejím vnitřku. Všechno to ticho totiž není příběhem o hluchotě, ale o lidech, kteří svým handicapem nemusí a nechtějí být definováni, a jak se pohybují ve společnosti, která jim to značně ztěžuje.
-
Režie
-
Scénář
-
Herci
-
Kamera
-
Hudba
Všechno to ticho (2023)
Všechno to ticho je filmovým debutem divadelního režiséra Diega del Río s nevšedním příběhem. Vyniká především svým pojetím zvukové stopy, kterou divákovi umožňuje prožít postupnou ztrátu sluchu s protagonistkou Miriam. Vše k dokonalosti dotahuje herecký výkon Adriany Llabres a jejích kolegů, spolu s plynulými, střihy nerušenými záběry. Ve výsledku tyto jednotlivé složky dohromady vytváří dojem, že sledujeme spíše dokument než fiktivní film.
Tereza Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: © Mezipatra 2023
Všechno to ticho | Todo el Silencio
Drama
Mexiko, 2023, 82 min
Režie: Diego del Río
Scénář: Lucia Carreras
Hrají: Adriana Llabres, Ludwika Paleta, Enrique Arreola, Diana Bracho, Montserrat Marañon, Arcelia Ramírez, Enrique Singer, Mauricio García Lozano
