Obsáhlou retrospektivu i komplexně pojatý odborný program Letní filmová škola letos věnuje Martinu Fričovi, který se podílel na vzniku více než devadesáti filmů a letos by se dožil sto dvaceti let. Řadu jeho snímků mají diváci neodmyslitelně spjatou s hereckou legendou Oldřichem Novým, prvorepublikovým elegánem, jehož životní i kariérní cesta se stala tématem před pár dny vydané výpravné monografie od filmové novinářky a moderátorky známé mj. díky oblíbenému rozhlasovému pořadu Čelisti. S Šárkou Gmiterkovou jsme si v Hradišti povídali nejen o důvodech hercovy popularity a jeho kariéře, ale i paralelách tuzemské prvorepublikové kinematografie s tou dnešní.
Oldřich Nový – herec, režisér, scenárista, dramaturg, zpěvák, divadelník, pedagog (foto: NFA)
Kniha se věnuje osobě Oldřicha Nového mezi kulturními průmysly a politickými režimy. Popisuje období kariérních vrcholů na přelomu 30. a 40. let, Nového podnikavost a pracovitost, neboť kromě působení v rozhlasu, hraní ve filmu a na jevišti vedl vlastní divadlo, pro které hledal vhodný repertoár a ten sám režíroval.
„Divadelní tvorba byla alfa omega jeho tvůrčího snažení a ambicí. V tom se nelišil od řady jiných tuzemských herců, kteří o tom běžně i psali ve svých memoárech. Film byl pro ně dobrým zdrojem financí třeba na prázdniny, ale netvořili skrz něj ty ‚skutečné umělecké hodnoty.‘ Oldřich Nový se dokonce vyjádřil, že kinematografii ‚v srdci nikdy nenosil,‘ šlo pro něj o způsob, jak přitáhnout pozornost k divadlu,“ vysvětlila nám Šárka, proč pro tolik dnes milovaných prvorepublikových hereckých hvězd film hrál druhé housle.
„Trochu mě to na téhle generaci mrzí, že se k filmu chovali tak macešsky. Přeci jen právě díky nim si je pamatujeme, věnujeme se jim, vyrůstá jim díky nim další generace fanoušků. Tam ale asi tehdy nebyli schopni dohlédnout,“ zamýšlí se.
Gmiterková na křtu knihy v Karlových Varech (foto: KVIFF)
Monografií o životě Nového vychází celá řada, zpravidla však zůstávají netečné k jeho osudu po roce 1948. V podmínkách státně socialistického modu produkce se prvorepublikoví herci zpravidla ocitli jak bez práce, tak bez možnosti svobodně rozvíjet svůj herecký výraz i hvězdnou osobnost, v řadě případů došlo k zatýkání, věznění a soudům. Ne všechny hvězdy – jak o tom svědčí případ Nového – však sdílely tento pohnutý osud a jejich poválečné působení v zestátněné československé kinematografii je spíš příběhem vyjednávání, kompromisů, zákulisních vlivů a druhých šancí.
„Nový na protektorátní období paradoxně zpětně vzpomínal jako na profesně šťastné,“ dokresluje turbulentní období v hercově životě Šárka. „Nové divadlo vzkvétalo, šel z filmu do filmu. V soukromí se mu ale už dařilo méně, protože potřeboval uchránit svou manželku Alici, která byla židovského původu a hrozil jí tedy transport. Mohl to vyřešit papírovým rozvodem, to ale odmítal, protože k ní jako ke své životní lásce cítil velkou loajalitu. Nakonec tahle nešťastná situace vygradovala jeho zavřením do pracovního tábora Osterode.“
Nakonec právě tato přetěžká životní zkouška a lidská statečnost v podpoře manželky Nového ochránila před poválečnými perzekucemi. „Díky změně legálních předpisů sice již žádné divadlo od poloviny roku 1945 nemohl vlastnit soukromník, mohl mu ale zůstat alespoň uměleckým šéfem. V tomhle byl jeho osud přeci jen o něco příznivější, než v případě Vlasty Buriana nebo řady ženských hvězd,“ dodává Šárka.
Nový ve Fričově klasice Kristian (foto: NFA)
Pokud se o životě Oldřicha Nového a prvorepublikové kinematografie ve vztahu k současnosti chcete dovědět víc, poslechněte si rozhovor se Šárkou v kterékoli z oblíbených podcastových aplikací.
Knihu ON pak můžete koupit v průběhu Filmovky před kinem Hvězda nebo na e-shopu Národního filmového archivu.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
audio: Totalfilm Media; foto: NFA, Film Servis Festival Karlovy Vary © 2022
