Na právě probíhající přehlídce toho nejlepšího z letošní filmové, televizní a online produkce Finále Plzeň představila svůj projekt Moje století režisérka Theodora Remundová. Ve dvoudílném filmu vyzpovídala pětadvacet Čechů, kteří se narodili kolem roku 1918. Na jejich osudech a zkušenostech tak mapuje celou historii samostatného československého státu.
František Hamada s režisérkou filmu Moje století Theodorou Remundovou
Ačkoliv oproti původnímu plánu vznikl dokument v čistě televizní produkci, netrpí neduhy typickými pro dokumentární počiny s mluvícími hlavami. Remundová poskládala velmi zábavné, poučné a dojemné puzzle. Spolu s 25 muži a ženami putujeme napříč československými dějinami od vzniku republiky, obou světových válek, nástupu komunismu i jeho pádu.
Dvoudílný dokument se ale netočí primárně kolem politiky. Nabízí bohaté zkušenosti lidí, kteří se dožili úctyhodného věku sta let. Jejich vzpomínky a glosy se točí kolem lásky, sexu i životních hodnot. Zlomové okamžiky československé historie doplňují dobové archivní záběry, ale Remundová je užívá střídmě, větší prostor dostávají samotní respondenti.
A není to jen o jejich vyzpovídání. Režisérka ukazuje i prostředí, kde v současnosti žijí, někteří dokonce dodnes pracují. Kromě toho, že si divák ze vzpomínání a svědeckých výpovědí pamětníků dotvoří obraz československé historie, hodně se u filmu také pobaví. Století muži a ženy mají evidentně dostatek smyslu pro humor. Pobaví například František Hamada svojí orientací v týdnu: „Od pondělí do pátku si dávám mléko a vánočku, v sobotu a neděli si dávám do mléka Granko, takže vím, že je sobota a neděle.“ Úsměv vzbudí a vzápětí zmrazí manželská scéna v domácnosti Václava Červenky: „Řekni jim, že jsi posera, že jsi nikdy nic proti režimu neudělal!“ – Útok manželky pak respondent vysvětluje slovy: „Víte, já jsem se vždycky snažil přizpůsobit situaci.“
Václav Červenka – Moje století
V bohaté mozaice lidských osudů se prostě přirozeně vyskytují lidé různí a s různým světonázorem i pohledem na politiku. Překvapí i účast více než stoleté manželky světoznámého chemika Lindy Wichterlové, která mimo jiné vypráví i o vzniku kontaktních čoček: „Vyráběli jsme je u nás doma v kuchyni“ a pokračuje v osvětlení profesního osudu slavného chemika a vynálezce: „Manžela pak komunisti sesadili z vedení ústavu, který sám založil. Na jeho místo nastoupil spolužák, nejhorší z celého ročníku. Manžel pak skončil jako řadový chemik.“
Linda Wichterlová – Moje století (foto: Česká televize)
Na projekci do Plzně dorazil i jeden z respondentů – Eduard Marek. Dlouholetý skautský činovník je stále velmi vitální. Po projekci spolu s režisérkou laškovně prozradili tajemství jeho dlouhověkosti, mohou za ni prý instatní polévky. Ale ne ledajaké: „Dají se sehnat jen ve Střešovicích, jedna stojí 4 koruny a prodávají je v Albertu.“
Eduard Marek – Moje století
Moje století nabízí jedinečný pohled na československou historii pohledem stoletých občanů a jejich bohatých životních zkušeností. Forma zpracování je přímočaře jednoduchá, ale výborně funguje díky pečlivému editování natočeného materiálu a střídání scén budících různorodé emoce. Premiéra na televizní obrazovce byla zatím odsunuta, oba díly se objeví 2. května v kinodistribuci.
80%
Martin Staněk, Totalfilm.cz
foto/video: Česká televize, Radek Miča, Marek Dienstl
