Zdeněk Troška je pohádkář. Ačkoliv sám nejsem příznivce jeho komedií, pohádky prostě umí. Za poslední roky jsou Čertoviny navíc první jeho pohádka, proti které nemám téměř žádných námitek.
Dva čerti Popelák a Uhelák se vydávají za trest do světa lidí, aby tu ulovili dvě hříšné duše a odnesli je do pekla. Co čert nechtěl (v tomto případě doslova), na zemi se jim zalíbí víc než je zdrávo a na svoje povinnosti jaksi pozapomenou…
Troška čekal s další pohádkou několik let. A zřejmě to bylo ku prospěchu věci. Ačkoliv scénář příliš neoplývá originálním námětem, všechno to dává smysl. Režisér to navíc umí moderně a přesto klasicky natočit. Najdeme tu opět jemu vlastní krásné lokace, modrou oblohu, krásné kostýmy. Prostě vše co k tomu patří. Na plátně je vidět, že na výpravě se nešetřilo. Na pekle si tvůrci tentokrát dali opravdu záležet, takže jestli pro něco stojí tuhle pohádku vidět, je to právě samotné sídlo Lucipera.
Oba hlavní představitelé Jakub Prachař a Dominick Benedikt jsou sehraná dvojice. Ale kdo je ve filmu opravdu vynikající? Karel Dobrý v roli krále pekel. Vytvořil podobně originální kreaci jako kdysi legendární Karel Heřmánek v Bočanově S čerty nejsou žerty. Jde z něj opravdu strach a je to Luciper, jak se patří.
Sára Sandeva a Richard Jaroslav Müller splňují nároky na ústřední zaláskovanou dvojici a ostatní figurky také zaujmou, především díky promyšlenému castingu.
Co Zdeňku Troškovi trochu vyčítám, je permanentní snaha zobrazovat čerty jako pitvořící se prosťáčky. Je to samozřejmě otázkou vkusu a režisér už léta zmiňuje, že mu jde o to, točit pohádky a filmy laskavé. To se mu bezpochyby u Čertovin podařilo.
Čertoviny (2018) Zdeněk Troška do kin poslal další pohádku v řadě, která pobaví celou rodinu. I když není příliš originální, zaujme atmosférou, výpravou a dobře vedenými herci.
foto/video: CinemArt © 2017