Obyčejnost. Normální život. Instalatér z Tuchlovic nabízí obyčejný příběh s lehce neobyčejným hrdinou. Je nejnovější počin svérázného režiséra Tomáše Vorla zajímavou sondou do všedních životů českého venkova?
Instalatér z Tuchlovic (foto: Falcon)
Luboš Cafourek je instalatér. Zručnost a pracovitost mu nejsou vůbec cizí, a tak si, celkem úspěšně, přilepšuje na živobytí. Čert vem to, že si za odvedenou práci bere almužnu. Luboš Cafourek je totiž svůj. Moc toho nenamluví, za to si však vyslechne bolístky svých zákazníků. Je tak trošku psycholog. A ani si to neuvědomuje. Bydlí se svojí matkou. Ta mu uklízí, pere, vaří a dělá účetní. Luboš všechno spraví. Jeho život mu však proplouvá mezi prsty.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Vesnická realita je věrohodná[/pullquote]V roli Cafourka se poprvé v lehce vážnějším pojetí představuje reklamní mág Jakub Kohák. Ze začátku si budete muset zvyknout, že tentokrát tu není za toho ukecaného vtipálka, po této aklimatizaci však dojdete k závěru, že mu role celkem padne. Castingově se tedy jedná o trefu. Z plátna v podstatě nesleze, k čemuž mu zdatně sekunduje celá skvadra hereckých es. V čele s Evou Holubovou, Janem Budařem nebo Petrem Čtvrtníčkem. Vesnickou realitu se Vorlovi daří zobrazovat velmi věrohodně. Napomáhá tomu i velké množství neherců.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Reflexe našich všedních životů[/pullquote]O co se ale vlastně Instalatér z Tuchlovic snaží? Především ukázat po dlouhé době celkem obyčejný příběh, plný obyčejných lidí a vlastně tak nějak reflektovat všednost našich životů. Ukázat, že dobráctví se nám sice může vyplatit, ale také se jím můžeme pořádně spálit. A hlavně, že nejdřív se musíme postarat hlavně o sebe, až pak o ostatní. Jsou to stereotypy. A těmi je celý film protkán. Snaží se je kritizovat, nejsem si ale jist, jestli na to jde správnou nebo lehce pochopitelnou cestou.
Instalatér z Tuchlovic (foto: Falcon)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Někdy až příliš zbytečné stereotypy[/pullquote]Kupříkladu randění filmové dcery Jana Budaře, s romem, je typickou ukázkou vesnického stereotypu. Otci se taková skutečnost nelíbí, a tak si na chudáka klučinu počíhá. Nebo chování obyvatel k asijským obchodníkům… Ve filmu celkem pravdivě vylíčené, ovšem bez nabídky řešení. Z filmu jasně vyplývá, že to je špatné, ovšem na potenciální diváky můžou takové scény zapůsobit dvěma způsoby. Ti – kteří jsou proti názor nezmění. A naopak ti, kdo se tak chovají, můžou být ve svých postojích utvrzeni: „S cikánem moje dcera rozhodně randit nebude.“
I přes to, že se jedná o okrajové, příběhové pozadí, je nutné jej zmínit. Je možné, že se jedná o režisérský záměr, kdy se nám jen někdo hlasitě směje. A aby pitomost chování některých jedinců Vorel ještě lépe vykreslil, natočil jej přesně tak, jak to ve většině případů podle něj bývá: Prostě zobrazuje dennodenní vesnici. Bez keců kolem nebo zamyšlení.
Tomáš Vorel: Kolekce DVD lze pořídit v 13 e-shopech za cenu od 888 Kč do 1 359 Kč (Zdroj: Heureka.cz)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Vorel je tentokrát hořkosladký[/pullquote]V centru dění přes všechno zůstává hlavně Luboš, jehož prostřednictvím poznáváme obyčejné, ale i vyhrocené životní peripetie. Je to sice komedie, ale žádné velké výbuchy smíchu nečekejte. Celý film má hořkosladkou příchuť a je to jedině dobře. Atmosféra je tedy vykreslena parádně. Film si jednoduše plyne, přijde pár zvratů, vrcholů a pádů a zničehonic je tu konec. Jestli se jedná o konec dobrý, je vlastně na divákovi. Prožitek bude záviset na tom, kolik životních zkušeností má a zda-li se někdy na podobné vesnici ocitl. Pravděpodobnost je u většiny z nás více než vysoká.
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Technicky jako vždy skvěle[/pullquote]Po technické stránce není takřka co vytknout. Vizuální stránku má Vorel vždy vypiplanou, u Instalatéra mě však někdy rušilo přílišné využívání steadicamu, které se do vesnického prostředí moc nehodí. Kdyby tady hrála prim obyčejnost, bylo by to o fous lepší. V Instalatérovi najdete výborné kamerové nájezdy, někdy jsem ale pochyboval, jestli jsou vůbec potřeba. Ale pojďme režisérovi tohle odpustit. Sám je zkušený a zručný kameraman a je evidentní, že tyhle věci má prostě rád.
Instalatér z Tuchlovic (2016) Obyčejná dramedy s ještě obyčejnějšími lidskými osudy. Takhle nějak to na vesnici vypadá. A nebo také ne. To už musíte posoudit sami. Kohák je ve své roli uvěřitelný, sekunduje mu celá řada režisérských es. O tom, jestli se jedná o film skutečně jen a pouze pro pobavení, anebo se jedná o vesnickou ukázku stereotypnosti, a dá se říci i tuposti některých jedinců, by se dala vést ještě dlouhá diskuze. Instalatéra z Tuchlovic stojí za to vidět. Nejedná se o převratné dílo české kinematografie, to, co ale zobrazuje, je mnohdy skutečné. Obyčejnost je totiž celkem rozšířená.
foto: Falcon
video: © Vorel Film, Česká televize 2016 | Falcon, Totalfilm.cz
Režie: Tomáš Vorel st.
Komedie
Česko, 2016, 85 min
Premiéra: 6. 10. 2016 Falcon
Scénář: Tomáš Vorel st., Baru Vlčková
Kamera: Tomáš Vorel st.
Hudba: David Hlaváč, Barbora Poláková, Jan P. Muchow
Hrají: Jakub Kohák, Eva Holubová, Petra Špalková, Filip Blažek, Jan Budař, Maruška Page, Petr Čtvrtníček, Tomáš Matonoha, Barbora Poláková, Lucie Polišenská, Petra Nesvačilová, Vendula Svobodová, Matýsek Březina, Gabriela Heclová, Lukáš Bílý, Blanka Rozkošná, Michal Koubek, Tomáš Koubek, Thu Trao Than, Ngoc Lam, Duy Nguyen, Jan Slovák, Jindřiška Malinová, Matěj Malát, Baru Vlčková, Petr Vopelka, Gábina Haunerová, Radomil Uhlíř, Tomáš Vorel st., Pavel Vácha, Petra Švecová, Leoš Heřmánek
