Dva šťastní novomanželé (Anna Geislerová a Stanislav Majer) po svém vytouženém „ano“ míří na svatební hostinu a vstříc své první novomanželské noci. Jak to tak bývá: sjela se široká rodina, pár blízkých přátel a bujará oslava může začít.
Je tu však ještě někdo. Záhadný mladý muž (Jiří Černý), kterého nikdo nezná. Se všemi si tyká, je velmi družný a u všech hostů, včetně novomanželů vzbuzuje velké rozpaky.
Stejně tak já se cítil v rozpacích po shlédnutí této novinky tvůrčího dua Hřebejk – Jarchovský.
První část filmu je perfektní. Obrazově a kompozičně. Emoce jsou přesně nadávkovány a divák se těší na okamžik, kdy se v celé šíři rozvinou zatím jen naznačené charaktery.
Jan Hřebejk získal na právě uplynulém 48. ročníku MFF Karlovy Vary Křišťálový globus za režii. Právem. Nebýt Hřebejka nefungovala by ani první půle filmu. O té druhé si povíme za chvíli.
Zajímavá je i výprava. Ocitáme se na velkorysém a luxusním statku uprostřed panenské přírody, který svou okázalostí podtrhuje důležitost slavnostního dne.
První hodinka opravdu nemá chybu.
Střídání velkých celků s komorními rozhovory, tu a tam proklouzne i vtip v podání nevěstina otce nebo švagra.
Chvílemi tahle zvláštní realistická kompozice nemá daleko k vesnické idyle.
Celou tuhle báječnou sešlost systematicky narušuje svou přítomností zmíněný cizinec. Pokaždé když se objeví, funguje napětí a spousta otázek. Tolik přibližně první hodinka.
Pak se to celé začíná bortit. Kdyby měl film schopného scénáristu a režisér by opět neprotežoval stále častěji selhávajícího Jarchovského, mohlo jít o výjimečný film.
Bohužel Jarchovský se uchýlil k taktice „pokus o nervy drásající drama“. Nevyšlo to.
Ve chvíli, kdy vychází najevo motivace tajemného cizince, dochází až ke trapné scénáristické doslovnosti. Navíc v dalších minutách jsou dialogy napsány tak toporně a nepřirozeně, že by i Anthony Hopkins vypadal jako blbec, kdyby mu z pusy lezly takovéhle banality.
V Hřebejkově novince jsou přitom obsazeni vynikající herci, kteří patří k české filmové i divadelní špičce.
Chybu už jsem pojmenoval, nic dalšího za tímhle smutným selháním nehledejte.
Ač by historka o šokujících událostech, které donutily cizince k jeho zásahu mohla být pochopitelnou motivací, je to tak hloupě napsané, že to v divákovi neprobouzí větší emoce.
Ani šok v podobě fatálního činu novomanžela není tak šokující jak by mohl být. Celá druhá půle má navíc ještě jednu velkou skvrnu. Je extrémně natahovaná.
Místo toho, aby byly rozvětveny tři zásadní momenty celého filmu, patláme se v nic neříkajících a nedůležitých scénách, jež děj nikam dál nesunou.
Nic se nevyřešilo, postavy neprošly žádným vývojem a konec, který plyne do ztracena, může diváka jenom naštvat.
Těžko říct, zda si Hřebejk opojen karlovarským oceněním, dokáže přiznat zásadní chyby scénáře, jež realizoval.
Selhání celého filmu nemá s režií nic společného. Opakovat kdo je viníkem už potřetí nebudu.
Líbánky jsou jako atlet, který nedokončil skvěle rozběhnutý závod. Je to škoda.
-AC-, totalfilm.cz
Foto/Video: Falcon © 2013